Březen je nejdůležitější měsíc nové sezóny. Rozhoduje se o tom, co dobrého k jídlu budeme letos sklízet.
? Únorové sazeničky je třeba přesadit do většího (tzv. pikýrování)
? Pokud máme skleník v půlce března vysejeme rajčata. Pokud ne, počkáme na konec měsíce.
?Doma kromě rajčat vyséváme pro předpěstování lichořeřišnici a zelí.
? V druhé půlce března se můžeme už odvážně pustit do výsevů na venkovní záhony, pokud počasí přeje. Vyséváme mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, hrášek, raný salát, kopr, kedluben, polníček, cibuli sazečku a česnek.
? Výsevy chráníme geotextilií. Můžeme vyzkoušet pěstování kedluben v „akvárku“ – vzcházející rostlinky zakryjeme sklenicí. Bude jí tepleji a je chráněna před slimáky.
? Jahodníkům odstříháme staré listy, půdu kolem zkypříme (pokud nemulčujeme) a až se objeví první nové lístky uprostřed sazenic, vydatně pohnojíme.
? Máme-li skleník, můžeme vysévat už téměř cokoli.
??? Přeházíme kompost, volitelně prolijeme kompostovými probiotiky a prosypeme urychlovačem kompostu
?? Odstrojíme chvojí a další bariéry, které rostliny přes zimu chránily proti mrazu.
? Máme-li jasno v osetí záhonů, můžeme rozmístit kapkovou závlahu. Permakulturní zahradník však rostliny utužuje a nezalévá, kromě momentu zasetí/zasazení.
? Vysijeme jako lem záhonů měsíček zahradní ke sběru květu – další rok se nám již namnoží sám, pokud necháme některé květy vysemenit. Měsíček je léčivka, okrasa zahrady a zároveň je jedlý – můžete jím zdobit saláty, polévky, dorty… A doma v teple předpěstujeme rovněž chutnou a léčivou lichořeřišnici.
? Vytrháme plevel, dokud je mladý a nerozmnožený. Některé plevely jsou jedlé a skvěle nám doplňují do těla enzymy a vitamíny. Patří sem v březnu třeba merlík a ptačinec. Více najdete v příspěvku Březen – co divokého sbírat k jídlu
