🍅Uchování vlastních semínek mám mnoho výhod. Mj. jsou levnější a přizpůsobená vaší zahradě. (Semínka nelze uchovat z hybridních odrůd označených F1)
🍅Pokud nepěstujeme pouze jeden druh rajčat, je třeba zabránit křížení při přenosu pylových zrn. Vybereme si shluk květů vybrané odrůdy těsně před rozkvětem, a ten zavřeme do sáčku z organzy. Ke květům po rozkvětu tak může vítr, který umožní opylení, ale pylová zrna zvenku ke květu neprojdou. Jakmile se objeví první náznak plodů po odkvětu, sundáme sáček a označíme si větvičku s květy třeba provázkem.
🍅V plné zralosti pak vybereme nejlepší plod. (Vybíráme vždy plody z rostliny, která vyhovuje našim potřebám, tedy pokud nám jde o co nejranější sklizeň, vybíráme plody z rostlin, které už od semínka rostly nejrychleji a nejlépe. Chceme-li odolnost proti plísni, vybíráme plody z rostlin, které plíseň nechytily nebo chytily nejpozději. Chceme-li veliké plody, schováme semínka z těch největších. Atd.)
🍅Plod rozřízneme a prstem vyndáme semínka do sklenice. Přidáme vodu do ¾ sklenice a překryjeme plátýnkem nebo kávovým filtrem, zajistíme gumičkou. Dáme na tmavé místo a necháme 2-3 dny fermentovat (na chladnějším místě 3 dny, na teplém 2 dny).
🍅Ve sklenici klesnou životaschopná semínka ke dnu a gel i vše ostatní vystoupá vzhůru. Od hladiny vylijeme „odpad“ a separujeme semínka ze dna. Ta rozložíme na papírový talíř či na ubrousek a necháme je několik dní proschnout.
🍅Skladujeme v papírové obálce, kterou si dobře popíšeme jménem odrůdy a datem sběru. Semínka by měla určitě vydržet tři roky, déle s nejistotou. Pokud je zamrazíme, zůstane klíčivost neomezená.
