RAJČATA
Rajčata jsou snad nejoblíbenější zeleninou u nás všech (jj, vím, že spíš patří mezi ovoce, ale já je prostě jím jako zeleninu).
Jejich pěstování začíná správným výběrem odrůdy.
?Řídíme se jednak tím, jaká rajčata nám chutnají či jaká potřebujeme pro své kulinářská díla (cherry, velká masitá, žlutá, černá…),
?jednak stanovištěm pěstování (Máme jen balkón? Skleník? Máme malý záhon nebo skoro celé pole?).
?Dále zohledňujeme, zda chceme podporovat staré odrůdy (možná i s cílem semenařit = schovat si vlastní semínka na další rok, což „nejde“ z hybridních odrůd)
?nebo zda máme třeba extrémní problém s plísní bramborovou a preferujeme hybridy odolné na tuto potvoru. Důležité je i klima – je-li u nás hodně dlouhá zima a mokré léto, potřebujeme jednoznačně zvolit rané odrůdy (skvělá je stará československá odrůda Stupice, kterou milují po celém světě, a která je jednou z nejranějších vůbec).
?Zvažujeme též, zda preferujeme rajčata tyčková, která je třeba vyvazovat a vyštipovat, nebo zda máme dost prostoru a láká nás zkusit rajčata divoká, která poléhávají na větší ploše v jakési džungli a sklízí se celé hrozny.
?Rajčata jsou rostlinou tzv. první tratě a potřebují velmi výživnou půdu. Pokud nemáte na podzim čerstvě vyhnojený záhon, doplňte do záhonu hned v březnu kompost.
?️Pokud chceme rajčata pěstovat venku bez skleníku, vysíváme je zhruba 8 týdnů před Zmrzlými muži.
?Pokud máte jasno v odrůdě, objednejte semínka. Dál nastřádejte vysoké kelímky, ideálně neprůsvitné, aby kořeny byly ve tmě. A vhodný jemný výsevní substrát.
?Semínka rajčat není třeba předem máčet, ale nic tím nezkazíte a pokud vyséváte třeba až koncem března, doženete tím nějaký ztracený čas.
?Do dna kelímků udělejte dírky. Do poloviny (!) je naplňte substrátem a jemně vtlačte 2 semínka (klíčivost nebývá 100%, proto se jistíme dvěma semínky na kelímek). Výška „hladiny“ substrátu by měla být jen lehce nad polovinou kelímku. Nepatrně zakryjte zeminou (mikro vrstvička) a poprašte vodou z rozprašovače. Můžete překrýt fólií, aby zemina nevysychala. Postavte je vždy přes den na vyhřívanou podložku nebo jiné teplé místo. Pravidelně roste. V noci je ideálně z podložky sundejte, aby měla semínka rozdíl mezi teplotou v noci a přes den o 10°C. Pokud to nejde, nevadí, zvládnou to i tak. Jakmile semínka vyklíčí, přestaňte je dávat na vyhřívanou podložku.
?Alternativně můžete využít pěstební tablety, tzv. jiffy, z rašeliny nebo udržitelné z kokosového vlákna. Jedna vychází na cca. 4 Kč. Tablety vložíte do misky s teplou vodou a necháte nabobtnat, trvá to pár vteřin. do dírky na vrchu vložíte 2 semínka a je to.
?Nyní bude důležité světlo a teplota asi 18°C. Pokud nemáte jižní okno, budete sazenicím muset přisvěcovat, jinak vytáhnou a budou slabé.
?Jakmile budou mít rostlinky 2 děložní a 2 pravé lístky, ponechte tu silnější a druhou ustřihněte, případně je rozsaďte a využijte obě (můžete tím však narušit kořínky).
?Ve chvíli, kdy rostlinka přeroste horní okraj kelímku a má nad ním 4 lístky (ne celkově, NAD odkrajem kelímku), odstříhejte všechny lístky kromě horních 4 a zbytek rostlinky zahrňte substrátem až téměř k okraji kelímku (asi 1 cm pod něj). Rajče ze stonku pod zemí pustí další kořeny a rostlina tak bude silná a zdravá.
?Na okně nebo pod světlem držíme sazenice do poloviny května (pokud nemáme skleník). O tom, jak je přemístit na záhon se dozvíte v květnu.
A pokud je to na vás moc složité, nakupte si v polovině května sazenice v zahradnictví. Ale to není taková radost, jako si je vypiplat od semínka, třeba i ze svých loňských rajčat…
