Pokud nemáme skleník a budeme rajčata pěstovat venku, začneme je od poloviny dubna otužovat: přes den je vyskládáme na slunce, na noc uklidíme do tepla. Pokud tuto možnost nemáte, nevadí.
⛄☃️⛄☃️ Až přejdou poslední mrazíky po ledových mužích, přichází čas vysadit je na záhon.
?Večer před výsadbou je nutné sazenice v kelímkách nechat nasát hodně vody ze spodního tácku.
Na záhoně se vyplatí vyrýt díry větší a hlubší než původní kelímek a prolít je vodou, aby se vytvořilo bahýnko. Do něj se mi osvědčilo (dle rad zkušených pěstitelů rajčat) nasypat hrstičku granulovaného vápnitého dolomitu a přírodního hnojiva guáno.
?Sazenicím odštípeme listy kromě zhruba posledních 6 ( cca 15 cm). Sázíme hluboko, aby jim koukaly pouze zbylé listy a zároveň našikmo, aby stonek vypustil další kořeny. Zahrneme kopečkem zeminy, která bude rostlinu hřát a nainstalujeme oporu, jedná-li se o tyčkové rajče. Přerostlé sazenice uložíme do mělčí rýhy vodorovně, aby celý stonek pustil kořeny po celé délce – opět nad zem vykukuje jen pár vrcholových listů podepřených hroudou. Zamulčujeme slámou a pokud je sucho, denně zaléváme. 2x za měsíc přihnojíme organickým hnojivem a případně i zalijeme probiotiky.
☀️Pokud jsou u vás vlhká léta, vyplatí se rajčata pěstovat u domu u jižní stěny, kde mají dost tepla i slunce a zároveň na ně neprší a nepadá rosa.
???Pokud máme tyčková rajčata a máme pro ně dobrou konstrukci, dovolíme jim bujaře růst tak dlouho, dokud nezmrznou. Pokud se bojíme plísně a toho, že rajčata nedozrají, zaštipujeme od poloviny srpna i jejich vrchol, aby stihly dozrávat. Pěstujeme-li je pod střechou, můžeme zkusit experiment a nechat je růst neomezeně do podzimu. Rostliny mají potenciál narůst do mnoha metrů, samozřejmě v teplejším klimatu bez mrazů nebo v obřích sklenících.
???V našem podnebí je třeba tyčková (tedy popínavá, nikoli keříčková) rajčata vyvazovat a vyštipovat boční výhony, a to každý týden, když jsou zhruba 4 cm velké. Olamujeme dolní listy, aby k rostlinám mohl vzduch a slunce k plodům.
?Rajčata sázíme vždy do dobře vyhnojeného záhonu, jsou to na živiny náročné rostliny.
?Nesázíme je po jiných lilkovitých: paprikách, lilku, bramborách (prodleva 4 roky). Hrozí přenos chorob a vyčerpání půdy na důležité živiny.
?V záhoně s rajčaty se vyplatí: bazalka (mate vůní housenky, vosičky apod., které pak nenajdou rajčata), ředkvičky, cibule, česnek (odpuzují hmyz, který napadá listy či plody rajčat)
?Jako prevenci plísně se osvědčuje postřikovat rostliny po listech každý týden 600 mg aspirinu rozmixovanými s hrnkem vody. Je to lepší než fungicidy a měď, které se vyplavují do půdy.
