Pokud nemáme skleník a budeme rajčata pěstovat venku, začneme je od poloviny dubna otužovat: přes den je vyskládáme na slunce, na noc uklidíme do tepla. Pokud tuto možnost nemáte, nevadí.
⛄☃️⛄☃️ Až přejdou poslední mrazíky po ledových mužích, přichází čas vysadit je na záhon.
🚿Večer před výsadbou je nutné sazenice v kelímkách nechat nasát hodně vody ze spodního tácku.
Na záhoně se vyplatí vyrýt díry větší a hlubší než původní kelímek a prolít je vodou, aby se vytvořilo bahýnko. Do něj se mi osvědčilo (dle rad zkušených pěstitelů rajčat) nasypat hrstičku granulovaného vápnitého dolomitu a přírodního hnojiva guáno.
🪴Sazenicím odštípeme listy kromě zhruba posledních 6 ( cca 15 cm). Sázíme hluboko, aby jim koukaly pouze zbylé listy a zároveň našikmo, aby stonek vypustil další kořeny. Zahrneme kopečkem zeminy, která bude rostlinu hřát a nainstalujeme oporu, jedná-li se o tyčkové rajče. Přerostlé sazenice uložíme do mělčí rýhy vodorovně, aby celý stonek pustil kořeny po celé délce – opět nad zem vykukuje jen pár vrcholových listů podepřených hroudou. Zamulčujeme slámou a pokud je sucho, denně zaléváme. 2x za měsíc přihnojíme organickým hnojivem a případně i zalijeme probiotiky.
☀️Pokud jsou u vás vlhká léta, vyplatí se rajčata pěstovat u domu u jižní stěny, kde mají dost tepla i slunce a zároveň na ně neprší a nepadá rosa.
🧑🏻🌾Pokud máme tyčková rajčata a máme pro ně dobrou konstrukci, dovolíme jim bujaře růst tak dlouho, dokud nezmrznou. Pokud se bojíme plísně a toho, že rajčata nedozrají, zaštipujeme od poloviny srpna i jejich vrchol, aby stihly dozrávat. Pěstujeme-li je pod střechou, můžeme zkusit experiment a nechat je růst neomezeně do podzimu. Rostliny mají potenciál narůst do mnoha metrů, samozřejmě v teplejším klimatu bez mrazů nebo v obřích sklenících.
👩🏻🌾V našem podnebí je třeba tyčková (tedy popínavá, nikoli keříčková) rajčata vyvazovat a vyštipovat boční výhony, a to každý týden, když jsou zhruba 4 cm velké. Olamujeme dolní listy, aby k rostlinám mohl vzduch a slunce k plodům.
💡Rajčata sázíme vždy do dobře vyhnojeného záhonu, jsou to na živiny náročné rostliny.
💡Nesázíme je po jiných lilkovitých: paprikách, lilku, bramborách (prodleva 4 roky). Hrozí přenos chorob a vyčerpání půdy na důležité živiny.
💡V záhoně s rajčaty se vyplatí: bazalka (mate vůní housenky, vosičky apod., které pak nenajdou rajčata), ředkvičky, cibule, česnek (odpuzují hmyz, který napadá listy či plody rajčat)
💡Jako prevenci plísně se osvědčuje postřikovat rostliny po listech každý týden 600 mg aspirinu rozmixovanými s hrnkem vody. Je to lepší než fungicidy a měď, které se vyplavují do půdy.
